Když nejdeš, nejdeš… (Colombo, Kandy)

Srí Lanka

Po téměř probdělé noci jsme s 3,5 hodinovým posunem času přistáli na letišti v Negombu. Jen co jsme vstoupili do příletové haly, se na nás začaly obracet zraky místních lačných taxikářů, my ale odolali “velice lákavým” nabídkám, vyměnili peníze, koupili SIM kartu a našli místní levný autobus do centra Colomba.

První okamžiky v Colombu

Samozřejmě chceme na Srí Lance ochutnat veškeré lokální jídlo, ale shodli jsme se, že první den na to půjdeme opatrně. Toto rozhodnutí padlo u prvního stánku s ovocem a v jednom pochybném bistru, kde ovšem jedli pouze místní. Abychom naše rozhodnutí alespoň trochu podpořili, narozdíl od všech ostatních jsme se do jídla nepustili rukama, ale po evropsku – lžící.

Počáteční nadšení
Není banán jako banán

Jen co jsme dojedli, prošli jsme zaprášeným Colombem až k vlakovému nádraží a mezitím sledovali ruch hlavního města.

To je ten ruch…
Nadšení ze stíhačky 🙂

V informačním stánku jsme překvapili pána, protože jsme odmítli první třídu, a šli jsme koupit levné lístky směr Kandy. Na nádraží bylo více turistů jak na samotném letišti, a tak nebylo těžké najít správné nástupiště. Potom už jen stačilo naskočit do přijíždějícího vlaku, abychom si zabrali místa k sezení.

Turisti
Dechberoucí výhledy…

Nevěřili jsme, jak může tak roztřesený vlak do Kandy dojet, nicméně jsme v pořádku vyšli před vlakové nádraží, podhlehli místním závitkům, a také tuk-tukáři, který stál opodál.

Tuk-tuk se Šímovou pomocí vyšplhal do našeho prvního ubytování u Ammy, odkud jsme se už raději ten den nehli. Jako přivítání na nás čekal čerstvý mangový džus a vynikající domácí večeře (která nás na místní poměry vyšla nakonec celkem draho).

Amma a její zahrádka
Domácí večeře a holandský host v pozadí
Palačinky a mango ze zahrady ke snídani

Po snídani jsme se s Ammou rozloučili, dali nepovedené selfíčko a v dešti vyrazili do Chrámu Buddhova zubu v centru Kandy.

Malebná zahrada Chrámu

U vstupu jsme odevzdali spolu s našimi krosnami i boty a bosí se vydali prozkoumávat chrámový komplex.

V 9:30 začal posvátný ceremoniál, kdy se za doprovodu píšťaly a bubnů otevřely normálně nedostupné místnosti a do nich začaly proudit davy místních s dary, především s květinami, penězi a miskami rýže.

Po skončení ceremoniálu jsme prošli zahradami a přitom objevili pár kýčovitých modlitebních míst.

Zde je příklad kýče

V největším dešti jsme se rozhodli projít městem až k autobusovému nádraží, cestou jsme potkali pár kuriozit, našli dobré jídlo a díky ochotným Srí Lančanům doslova naskočili do správného busu směr Dambulla.

Baťa!
Buddha!
Blázinec!

První dojmy ze Srí Lanky předčily všechna naše očekávání, i přes pálivé jídlo či šílený ruch v ulicích. Když chceš přejít přes ulici, musíš se vrhnout pod kola řítících se tuk-tuků aneb „Když nejdeš, nejdeš…”.

1 thought on “Když nejdeš, nejdeš… (Colombo, Kandy)”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *