Na jih a zpět (Galle, Mirissa)

Srí Lanka

Po návštěvě Kumari nám zbývalo ještě půl dne a my se rozhodli ho využít k přesunu na jih, což pro nás představovalo zatím nejdelší vzdálenost v kuse. Do Colomba jsme se z Pinnawaly dostali relativně rychle, ale v Colombu jsme chytli večerní dopravní špičku. Celá cesta autobusem se tak protáhla o několik hodin a my jsme až kolem desáté večer dorazili do Galle, kde pro nás byla odměnou pořádná sprcha. I když jsme opět rádi viděli ruch Colomba, během průjezdu jsme na sebe nabalili tolik špíny, že z nás tekla černá voda.

Ulice Colomba

Protože Galle byla jen mezistanice na cestě do Mirissy, dopoledne jsme se prošli historickým centrem a odpoledne pokračovali vlakem dál. Historické centrum tvoří pevnost a komplex budov postavených Holanďany a Brity, a proto je podobné nám znamým evropským památkám. Místo nás moc neoslovilo, neboť jediné, co zde zůstalo srílanské, byla špína a všudypřítomné tuk tuky. Kdyby bylo naším cílem dát si sushi ve staré koloniální nemocnici nebo domácí těstoviny od pravých srílanských Italů, tak bychom zde asi byli na správném místě. My však chtěli jíst lokálně, takže jsme se vydali na místní trhy.

Odhadujeme, že odpadky, které vyhodíme na ubytování, často končí v řece vedle 🙁
Rybí trhy
Galle Dutch Fort
Autobusové nádraží v Galle
Ani za 3. třídu by se ČD nemusely stydět 🙂

Po příjezdu do Mirissy nám zbývalo posledních pár dnů na Srí Lance, takže jsme nasadili “těžkej dovolenkovej mód”. Užili jsme si hodně spánku, pláží, jídla a 6 hodinových happy hours.

Srílanská snídaně – kokosové rotti, rybí curry, string hoppers, chilli směs

I když je Mirissa vyhlášené prázdninové středisko, překvapilo nás, že působilo jaksi neupraveně. Narozdíl od Arugam Bay bylo na hlavní třídě jen pár restaurací a v celém zálivu jen 4 funkční bary, i když turistů zde bylo stejně. Hotely jsou zde nedostavěné a na ulicích se válí odpadky.

Hlavní ulice
Pobočka srílanské pošty – myslíme si, že některé dokumenty tu jsou ještě od Britů

Protože celé jižní pobřeží je označováno jako turistické, půjčili jsme si na jeden den skútr, abychom viděli, jak to vypadá jinde. Zamířili jsme do Weligamy, kde se i mimo sezónu dá surfovat. Od surfování nás ale odradil šílený smrad na pláži, a proto jsme se vydali prozkoumat další dvě pláže směrem ke Galle. Ty byly krásné, nesmrděly, ale vyhnal nás odtud déšť, kterému jsme ujeli do Matary.

Pláž ve Weligamě
Krásná Jungle Beach

V Mataře jsme si poprvé vyzkoušeli jízdu na skútru ve větším městě a rušném provozu. Když jste ale připraveni na to, že vám do cesty může kdykoliv cokoliv odkudkoliv vjet, je řízení docela sranda. Cestou k chrámu Paravi Duwa jsme si ještě stihli koupit srílanskou loterii, která je extrémně nevýhodná, ale za to velice chytlavá.

Už je z něho ostřílený řidič 🙂
Pobřeží Matary
Díry v mostě? Dejte tam prkna
Nová závislost
Černé pláže za Matarou

Poslední den jsme si užili klasicky na pláži, “rozfofrovali” zbytek rupií a psychicky se připravili na cestu zpět.

Coconut Tree Hill
První “západní” jídlo na Srí Lance

Z cesty na jih jsme si odnesli traumatické vzpomínky na autobus kvůli šílené srílanské hudbě, neonové výzdobě autobusu a provozu, a tak jsme raději vyměnili autobus za vlak. V Colombu se ale nedalo nic dělat, na letiště jezdí pouze busy. Po šesti různých odpovědích, odkud má autobus údajně jet, jsme za tmy nastoupili do prvního, který nám slíbil, že na letiště dojede. Trauma se vrátilo, nebrali jsme to po dálnici, ale krásně jsme se dvě hodiny v kolonách povozili po předměstí Colomba. Z letiště jsme odlétali v 3:50 ráno a do Česka jsme dorazili, i když s lehkými žaludečními problémy z poslední večeře, v pořádku. 🙂

Vlakem po pobřeží
Vlakové nádraží Colombo Fort

Bonus:

Krásné srílanské bankovky 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *