Náš druhý a poslední plný den v Bangkoku jsme se rozhodli strávit v moderní čtvrti plné nákupních středisek, zelených parků a mrakodrapů. Krom taxi se zdál jako nejrychlejší způsob dopravy městský autobus. Google mapy jsou velmi spolehlivý zdroj, co se týče čísel linek, nicméně časové intervaly, jak často spoje jezdí, jsou pouze orientační. Dle naší zkušenosti, autobusy jezdí každých 5-50 minut podle stavu dopravy a konstelace hvězd. A tak jsme si už tak pomalé ráno prodloužili navíc o hodinu čekání. Nutno dodat, že všechny linky kromě té naší projely během té doby minimálně 3x.

V okolí stanice Siam Station se nachází hned několik z největších nákupních středisek v Thajsku. Až osmipatrová centra na sebe volně navazují promenádou nad úrovní silnic a nabízejí sortiment pro všechny skupiny zákazníků – od nejluxnějších značek až po bizarní “hrabárny” s fake značkovým zbožím.

Naši tour de obchoďáky jsme zahájili v luxusním Siam Paragon, který nás zaujal hlavně svým food courtem. Pro začátečníky je to skvělá příležitost, jak ochutnat různé dobroty. Výhodou je totiž to, že jídla jsou vystavená nebo na obrázcích a většina je přeložená do jednoduché angličtiny, takže aspoň tušíte, co si dáváte. Navíc mnoho stánků má označení Michelin průvodce a cenově jsou jen o trochu dražší než klasický street food. Krom jídla jsme začali ujíždět i na thajském čaji nebo jeho “vytuněné” verzi jako bubble tea. Místní s tímto nápojem můžete vidět opravdu často, jsou na něj totiž zvyklí místo kávy.

Skrz další dva nákupní domy jsme se dostali až do obchodního centra MBK. To se u vstupu zdálo jako seriózní, nicméně čím hlouběji jsme pronikali, tím víc se ze značkových věcí stávaly hromady padělků.

Po náloži extrémně vyklimatizovaných prostorů jsme se přes nákupní promenádu vydali do parku Lumphini.

Sice nám park svými výhledy na okolní mrakodrapy připomínal Central Park v New Yorku, ale varan v jezírku značil, že jsme stále v Thajsku.

Na konec dne jsme si dopřáli západ slunce na King Power Mahanakhon, 314 metrů vysokém mrakodrapu o 79 poschodích. Touto dobou tam byl sice velký nátřesk, ale nám to nevadilo, protože výhledy byly jednoduše dechberoucí.

Cestou zpět na hostel jsme dali druhou šanci autobusu – tentokrát jsme zkrátili čas čekání na 30 minut.

Food okénko

Bonusová rubrika přibližující thajskou kuchyni, aneb co jsme snědli a nezapomněli vyfotit.