Během Erasmu jsme se vydali i do Florencie, jelikož z Bologni jste tam prakticky hned – celá cesta toskánsko-románskými Apeninami zabere méně než hodinu a půl. Díky ideální vzálenosti jsme se rozhodli pro jednodenní výlet. V té době už jsme byli v Itálii nějaký ten pátek, a tak jsme po vzoru Italů s odjezdem vůbec nespěchali – teprve okolo 11 jsme projížděli nádherným pohořím.

Zastávka FlixBusu ve Florencii je na okraji města, nicméně do centra jsme se snadno dostali moderní tramvají přibližně za 20 minut. Pak už jsme se mohli vrhnout do vřavy turistů a aut.

Oba jsme ve Florencii již byli, a tak jsme dali přednost prozkoumávání jídelníčků a příchutí zmrzlin před návštěvou muzeií (tam bychom stejně nestihli vystát frontu). Kromě prohlídky ikon Florencie jako je katedrála Santa Maria del Fiore či Palazzo Vecchio jsme se vydali i na druhý břeh řeky přes most Ponte Vecchio. Unikli jsme tak alespoň trochu davům turistů, které společně s auty drancovali uličky u hlavních památek, a zároveň jsme poznali novou část města.

Po krátkém načerpání sil v zapadlé kavárně, kde už seděli jen místní, jsme chtěli zajít do Zahrad Boboli (Giardino di Boboli). Když jsme však přišli k Paláci Pitti, ke kterému obrovské zahrady patří, odradila nás hodinová fronta táhnoucí se od pokladny. Jelikož zahrady jsou na kopci, poskytují nádherný výhled na celou Florencii, o který jsme nechtěli přijít, ale co se dá dělat, čekat se nám nechtělo. Jak jsme zjistili ani ne za 5 minut, dá se dělat hodně věcí. Například jít o cca 200 metrů vedle, najít boční vchod, kde na rozdíl od hodinové fronty seděla pouze znuděná pokladní, koupit si vstup a vejít do zahrad. Ještěže turisté chtějí očividně jen stát ve frontách a nehledají jiné řešení.

Věděli jsme, že zahrady jsou rozsáhlé, ale když jsme vešli boční bránou, zarazilo nás, že jsme najednou v parku sami. Návštěvníci začali přibývat, až když jsme šplhali z odlehlejších částí zahrad do kopce na vyhlídku.

Výhled doporučujeme všem, kdo pojedou do Florencie. Kromě celého města vidíte i pohoří, naopak když se podíváte na druhou stranu, směrem z města, vidíte pravé Toskánsko.

Poblíž zahrad jsme objevili skvělou restauraci, kam nás z přírody vyhnal hlad. Po večeři jsme se vydali nočním městem zpátky k hlavnímu nádraží, kde jsme výlet završili další zmrzlinou, a spokojeně zamířili zpět do Bologni.